Reyese čeká duel s Atléticem

José Antonio Reyes (© terra.es)

Jestliže pro Sevillu a celé sevillismo je víkendová návštěva Atlética Madrid něčím zvláštním, vzhledem k rivalitě, boji o stejné mety atd., pro José Antonia Reyese, záložníka klubu z Nerviónu, je zcela pochopitelně duelem s nálepkou „extra“ dvojnásob. Ofenzivní plejer se potká s kolegy, s nimiž ještě před dvěma měsíci sdílel jednu kabinu. Světla ramp budou v sobotu nevyhnutelně mířit zejména na něj. „Atlético je soupeř, který bude bojovat o to samé, co my a jsou to další tři body navíc. Je to pro mne trošku zvláštní, strávil jsem v Atléticu několik let a jsem hrdý, že proti nim mohu hrát“, sdělil Reyes, jenž popřel, že by šel do utkání s jakoukoliv záští pro to, co prožil v klubu z Calderónu. „Těším se především proto, že jde o přímého soupeře, ne proto, že jsem tam hrál. Musíme je přeskočit v tabulce, nic víc“.

Rodák z Utrery nechtěl zacházet příliš do hloubky v diskuzi o svém bývalém zaměstnavateli, ale připustil, že Atlético je teď mnohem silnější. „Nebudu tolik mluvit o Atléticu, ale o Seville, ta je teď moje a to co mne zajímá, ale je pravda, že se hodně změnilo a k lepšímu“. Takže budí tedy Simeonův výběr respekt? „My také budíme respekt, hrajeme doma a máme na kontě dvě výhry v řadě. Budeme hrát před našimi fanoušky a je potřeba do toho dát všechno“.

Poté, co se diplomaticky vyhnul komentářům ohledně svého bývalého týmu začal mluvit o své přítomnosti v Seville. Je už v nejlepší formě? „Ještě ne, chybí mi ještě hodně, abych se dostal na sto procent. Každý den se ale cítím lépe. Kvůli zranění jsem trénoval méně, než mí spoluhráči, ale budu se zlepšovat. Ode mne se musí očekávat mnohem víc“, řekl na rovinu. Reyes vysvětlil, že byl omezen díky menším zraněním. „Ke střídáním v posledních zápasech došlo kvůli tomu, že se mi znovu ozvalo rameno, to je všechno“. Rovněž odmítl jakoukoliv nervozitu z toho, že se ještě neprosadil střelecky. „Góly jsou to nejmenší, nejdůležitější je tým. Je jedno, kdo je dává, protože z toho těží celé mužstvo“.

Rozbor jeho dosavadního působení v Seville se dotklo i jeho nové pozice na trávníku – levého záložníka, postu, na němž ve své dlouhé kariéře hrál snad nejméně. Podle jeho slov, mu to ale problémy nedělá. „Celý svůj život hraju na krajích a nebudu fňukat, že to hraju tady. To by bylo bláznovství. Cítím se dobře na obou stranách a zejména když tým vyhrává. To je nejdůležitější“.

To, že celý kolektiv je nad jednotlivcem, nepřestával zdůrazňovat ani v dalších větách. „Každému by se líbilo obrátit stadión vzhůru nohama. Ale je mi už 28 let, hodně jsem toho zažil a nejdůležitější ze všeho není jednotlivec, ale tým: jestli vyhraje tým, vyhrává i jednotlivec“. Srovnávání s obdobím, kdy z lavičky tým komandoval Juande Ramos taktéž zavrhl. „Je třeba žít přítomností. Máme skvělý tým a teď je potřeba to ukázat na hřišti. Musíme být koncentrováni po celých devadesát minut, napadat soupeře a když to budeme dělat, máme hodně šancí vyhrát. Třetí příčku můžeme vybojovat. Známe náš cíl a musíme o něj bojovat“, uzavřel důrazně.