SpanelskyFotbal.cz

Blog: Atlético dluží finančnímu úřadu 215 milionů euro

Včera otiskl deník El País článek, který musel otřást každým fanouškem Atlética. V něm se totiž píše, že madridský klub dluží španělskému daňovému oddělení těžko uvěřitelných 215 milionů euro. Už delší dobu se sice vědělo, že Rojiblancos nějaké ty dluhy směrem k finančnímu úřadu mají, na což vytrvale upozorňovalo zejména sdružení fanoušků Señales de Humo, nikdo však netušil, že dluh Atlética by mohl dosáhnout takto astronomické výše.

Tentokrát navíc nejde o žádný odhad či mýlku, výše zmíněné číslo totiž bylo převzato přímo z oficiálních finančních výkazů Atlética za uplynulou sezonu. Je sice pravda, že bezodkladně splatných je "pouze" asi 70 milionů euro a zbytek bude rozdělen na menší části, které budou zaplaceny postupně, když se však podíváme na celkový dluh všech klubů Primery Ministerstvu financí, který dělá 672 milionů euro, zjistíme, že Atléticu náleží celá třetina. Dobré zprávy to nejsou zejména ve spojitosti se stávající finanční krizí, která tvrdě zasahuje i fotbal.

Vedení klubu se neustále vymlouvá právě na ekonomickou recesi, která udělala většině evropských klubů doslova čáru přes rozpočet. Na vině je však spíše špatné hospodaření právě ze strany manažerů Atlética. Od roku 1996 klub vynaložil neskutečných 600 milionů euro na posily, dokázal však získat jen dvě trofeje - Evropskou ligu a Evropský superpohár v roce 2010 (pokud nepočítáme bezcenné Intertoto z roku 2007). Přehledná tabulka zde.

Během tohoto období se každý rok v kabině Los Colchoneros objevilo průměrně těžko uvěřitelných čtrnáct nových tváří. Od roku 2000 je Atlético nejrozhazovačnějším klubem ve Španělsku, pomineme-li tedy giganty Real a Barcelonu, kteří si to zkrátka mohou dovolit. Lépe ani nehádat, kam tato bláznivá jízda na horské dráze povede...

Přitom například toto léto bylo Atlético klubem, který za přestupy inkasoval největší obnos peněz na světě. Madrid opustila esa jako Kun, De Gea nebo Forlán a do klubové pokladny přiteklo 85 milionů euro. Velká část z toho však byla investována do nákupů nových hráčů (69 milionů euro). Aby klub dokázal lépe čelit ekonomické krizi, zvedly se pak ceny vstupenek. Většina fanoušků již však neví, že spolu s cenami vstupenek se zvýšily i platy většiny hráčů (ani u jednoho z nich nedošlo ke snížení gáže).

Oproti roku 2010, kdy Atlético, jak již bylo řečeno, zvítězilo v Evropské lize, Evropském supoerpoháru a došlo do finále španělského poháru, se navíc zvýšila i částka vyplacená hráčům jako prémie za výkony v jednotlivých soutěžích. Těžko uvěřitelné - zvlášť když v Evropské lize se Rojiblancos trapně loučili již po skupinové fázi, v domácím poháru pak dosáhli jen čtvrtfinále, kde nestačili na pozdějšího vítěze Real. Tento neokázalý postup údajně překvapil i mnohé členy dozorčí rady Atlética.

Ta sice plánuje, že se na nadcházející schůzi vedení 20. prosince pokusí vrátit úder a prosadit, že pokud by danou sezonu klub neudělal profit, generální manažer - v tuto chvíli Miguel Ángel Gil Marín - by neměl právo obdržet plat. Vzhledem k tomu, že většinu ve špičce vedení klubu tvoří Gil Marínovi příbuzní a přátelé, je však velmi nepravděpodobné, že by něco takového prošlo. Je to zkrátka začarovaný kruh. Navíc i plat šéfa klubu se neustále zvyšuje - za uplynulou sezonu si Gil Marín vyplatil 1,35 milionu euro, o rok dříve svou práci ohodnotil na 1,2 milionu.

Fanoušci Atlética se musí cítit jako v pověstné situaci, kdy se člověk přesune z deště pod okap. Nestačí nekompetentní vedení, které využívá klub ke svým účelům, ani velké zklamání v podobě letošních výkonů týmu, ani neschopný profesor Gregorio Manzano na lavičce - vypadá to, že vzhledem k dluhům, které Atlético má, a k finanční krizi, která zuří kolem (a ještě nějakou tu chvíli zuřit asi bude), může madridský klub čekat boj o samotnou existenci.